Bohemka je rodinným stříbrem

03.01.2012, 14:32, Desitkaprodomaci.cz

Glosa k prosincovému rozhodnutí Zastupitelstva MČ Praha 10 ve věci Ďolíčku publikovaná 3. ledna 2012 v Hospodářských novinách, autorem je Svatoslav Baťa.

Pondělí 12. prosince byl pro většinu lidí den jako každý jiný. Na Praze 10 byl však datem, které mnoho jejích občanů očekávalo s rozechvěním dlouho dopředu. Konalo se zde zasedání zastupitelstva, jež mělo na programu bod, týkající se záchrany stadionu Bohemians, jemuž několik generací místních neřekne jinak než Ďolíček. Jako řešení záchrany této osobité lokality, ze které je již téměř osmdesát let šířeno dobré jméno Vršovic po světě, bylo zastupiteli zvoleno odkoupení stadionu do majetku města a následná nutná rekonstrukce, financovaná z prostředků Prahy 10.

Jedná se o problematiku, která proti sobě postavila dvě názorové skupiny, jak už to u většiny projektů financovaných z veřejných zdrojů bývá. Jednu, která věc podporuje, poněvadž v ní ze svého subjektivního pohledu vidí nějaký smysl a přínos pro obyvatele dané obce - v našem případě záchranu tradic a jedné z dominant Prahy 10, podporu sportu i vznik nového prostoru pro pořádání sportovních i kulturních aktivit pro širokou veřejnost, které se mohou na stadionu konat pod záštitou města. Na straně druhé pak obvykle stojí názorový proud, kterému předkládaný projekt není blízký, a rád by veřejné prostředky vynaložil na něco jiného, případně ušetřil na horší časy.

V našem případě ovšem poukazování na nehospodárné nakládání s prostředky MČ silně pokulhává. V usnesení zastupitelstva jsou jasně vyjmenovány podmínky, jejichž splnění je předpokladem pro dotažení celé věci do konce a s nimiž půjde Praha 10 do vyjednávání o podmínkách kupní smlouvy se současnými majiteli stadionu, stejně jako o podobě nájemní smlouvy s klubem Bohemians 1905. Zejména je z tohoto hlediska důležitá výše nájemného pro fotbalový klub, která činí 5% z celkové částky investované městskou částí do záchrany stadionu. V praxi to tedy znamená, že Praha 10 nabude do svého majetku důležitý objekt občanské vybavenosti, kterým fotbalový stadion bezpochyby je, a navíc má zaručenu návratnost investice do 20 let. Argument o plýtvání veřejnými prostředky tedy jen těžko uspěje, zejména pak ve srovnání s jinými obdobnými případy u nás, kdy jsou místní fotbalové kluby na městských stadionech v nájmu za velice symbolické částky.

Z hlediska Prahy 10 i fotbalového klubu Bohemians bude nyní klíčové nastavení podmínek fungování Bohemky v Ďolíčku tak, aby došlo k maximální možné shodě mezi zájmy města a klubu. Bohemka je rodinným stříbrem Prahy 10 a městská část má zájem na zachování její existence. Vždyť k čemu by municipalita vlastnila stadion s parametry pro nejvyšší fotbalovou soutěž, když by na něm neměl kdo hrát? Na tomto místě je nutno připomenout, že již v současnosti jsou v objektu stadionu také další nájemníci, s každou další etapou rekonstrukce se pak bude výměra komerčně využitelných ploch zvyšovat. Dalším možným příjmem pak může být i dnes již obvyklé využití jména stadionu pro komerční účely.

Fanoušci Bohemky, kteří si v hojném počtu zařídili volno a navštívili prosincové zasedání zastupitelstva, odměnili rozhodnutí zastupitelů potleskem. Věřím, že jejich očekávání budou naplněna a na stadion v Ďolíčku se v dohledné době opět vrátí neopakovatelná atmosféra prvoligového zápasu.